Bakalářem těžce a pomalu

7. února 2014 v 22:11 | Říjnová |  Zvracím slova
Už je to tak. Je ze mě bakalář. Včera jsem absolvovala poslední státnice. Že mi to ale trvalo, co... Skoro o půl roku později než moji spolužáci. Ale o co jde, že. Nikam nechvátám. Teda, nechvátala jsem.
A můžu vám říct, tak, jak to asi říkají všichni, za ty nervy to nestálo. Z různých důvodů.
Nemám takový známky, jak bych si představovala. Ale jak mi všichni tvrdí, na to se nikdy nikdo dívat nebude.



Bylo to náročný. Vyčerpávající. Ani ne před měsícem jsem absolvovala poslední zkoušku, abych věděla, jestli mě vyhodí ze školy, nebo jestli půjdu ke státnicím. A tak když jsem se sobotního rána, 11. ledna, dozvěděla, že test jsem napsala, začalo učení. Měsíc učení. Něco, co se dá zvládnout za týden, pokud máte všechny otázky vypracované. Těžko se vypracovávají otázky, když nevíte, co tím chtěl autor říci. A tak jsem se v tom plácala a lezlo mi to na mozek. Hodně.

Každopádně, včera jsem to přežila, až se tomu divím. Smála jsem se celý dopoledne. Ne, že by bylo čemu, kromě celý tragičnosti a výrazům ostatních.

Když jsem pak přišla na kolej, okamžitě jsem šla spát. A když jsem se vzbudila, byla jsem tak unavená, že jsem se nemohla hnout. Ale donutila jsem se, zavolala do práce, že příští týden přijdu a i po zbytek února a šla do sprchy.

Čekal mě totiž úžasný večer. Sushi. Daly jsme si k tomu i polívku. Když už, tak pořádně. Přežrala jsem se tak jako už dlouho ne. A bylo to super. Můžu tady udělat trapný srdíčko jako puberťačka? Jo? Tak jo ♥ Haha.

A pak jsme se přesunuly do jiného lokálu a když nás vyhodili, tak do dalšího, kde jsme si daly pražený mandle, přestože jsem si myslela, že už nic nesním. A pak nás zase vyhodili, tak jsme šly zase jinam a daly si česnečku a na půl a nakládaný hermelín. A pak byl čas odebrat se na kutě.

Dneska jsem šla na oběd s kamarádkou ze včera a její maminkou. A dostala jsem růžičku. Asi jsem nebyla moc společenská, měla jsem pocit, že mi spadne hlava do talíře. Poprvé jsem ochutnala créme brulle. Jak bych to popsala? Orgasmus. Bylo to výborný.

Ještě nikdy se mi nestalo, abych v autobuse prospala celou cestu domů. A teď tady koukám na Harryho Pottera a moc mě to baví.

Čeká mě teď téměř měsíc volna. No, spíš "volna". Jednou, možná dvakrát týdně budu chodit do práce, což znamená více spaní v autobuse. A pak mám seznam věcí, co musím udělat. Vyřadit oblečení, naskenovat pohledy, stáhnout si Disneyovky, najít původní pohádky bratří Grimmů (věděli jste, že si královna myslela, že snědla Sněhurčiny pláce a játra?), budu vařit a píct a řídit a číst všechny knížky, co jsem nestihla. Taky psát povídky a hrát si s photoshopem. Což mě přivádí k tomu, že se na asku někdo ptal, jestli sem dám i další povídky. No, zkusím je přeložit a snad se tu objeví.

Pokud se chce někdo chce zeptat, co teď budu dělat, tak může, ale zatím to neřeknu. Jediný, co řeknu je to, že asi založím blog, kam budu psát všechny zážitky. Ale znám se, už to tu jednou bylo a moc mi to nevyšlo :D


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 nel-ly nel-ly | Web | 7. února 2014 v 23:14 | Reagovat

tak gratulace, já se k tomu hrabu pomalu a nejistě a ještě mi zbývá rok a už se děsim, co si počnu s bakalářkou (a ne, bakaláře nedělám tři roky, jako normální lidé, kam spěchat? :D )

2 Vendy Vendy | Web | 8. února 2014 v 10:06 | Reagovat

Gratuluju!!! :) A už se těším na nový články. Chystáš se někam na magistra?

3 Jane Jane | E-mail | Web | 12. února 2014 v 22:50 | Reagovat

Blog... super! :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama