Citace z knih

5. září 2012 v 11:00 | Říjnová |  Co mé oko shlédlo
Poslední dobou čtu intelektuální knížky, jak já tomu říkám. Dokonce se s intelektuálkama kamarádím a dělám si z nich srandu kvůli jejich intelektualismu. Ale ony vědí, že to myslím dobře.
Pochopila jsem, co znamená "potrava pro duši". Mám pocit, nebo alespoň při čtení jsem měla, že mi ty knížky dají víc, než jem si myslela. Z některých knížek si vypisuju poznámky, větičky, které mě zaujaly. Vyhrabala jsem ty papíry a našla poznámky v mobilu a dala to dohromady.


"Geniální je řešení, které je od okamžiku zrodu očividné." - Temná energie, Juli Zeh

Znáte to? Snažíte se vymyslet nějaké řešení, přemýšlíte nad různými možnostmi. Něco vás napadne, ale zavrhnete to s tím, že to je hloupost a namáháte si dál mozeček. Vymyslíte spoustu dalších věcí, ale nakonec zase vrátíte k té první možnosti a nechápete, proč jste ztráceli čas vymýšlením něčeho dalšího.

"Jestliže si dvě výpovědi odporují, jsou většinou obě zároveň správné i nesprávné." Temná energie, Juli Zeh
Ne, není to nesmysl. Jde o to, že každý vidí věci jinak, vnímá je jinak. Je to jako říct, že každý má svou pravdu. Ale nemůžete mu to vyvrátit. Představte si nějakou situaci ve svém životě, kde bylo víc lidí a o které víte, jak se stala. A pak se zeptejte ostatních, jak to bylo. Je možné, ba dokonce vysoce pravděpodobné, že vám to popíšou s různými odchylkami.
Mám takovou situaci. Vím, co jsem ten večer dělala, jak jsem se chovala a že jsem výjimečně byla hodná. A pak jsem se dozvěděla, že jsem provokovala. Byla jsem naštvaná a ublížená a nechápala jsem, jak to někdo může říct.
Může. Je to jen moje pravda, třetí osoby vnímají věci většinou jinak.

"Všechno, co je možné, se stane." Temná energie, Juli Zeh
Protože kdyby to nebylo možné, tak se to nestane. A ani nás to nenapadne.

"Cizí životy jsou pro nás jako vlastní minulost, ale nelze do ní vstoupit, vždycky už je pozdě, aby se něco změnilo." Temná energie
Nevím přesně, proč jsem si zrovna tohle zapsala. Určitě to mělo co dělat s něčím konkrétním, někým konkrétním. Dovedu si představit s kým, ale nevím proč. Ale pořád se mi to líbí. Něco to v sobě má, jen tu myšlenku zrovna teď neumím uchopit.

"Unbelief is a terrible thing. And so is the hurt we cause others unknowingly." Color Puprle - Alice Walker
Nevěřícnost je hrozná věc. A stejně tak bolest, kterou ostatním nevědomě působíme.
To snad ani nepotřebuje komentář. Když nás někdo zraňuje a ani si to neuvědomuje, bolí to o to víc. A občas se snažíme udělat správnou věc, ale naopak to jenom zhoršíme

"Vždycky jdi do toho, co tě děsí."
Tohle není z knížky, ale z pubertálního filmu. Ani nevím, jak se jmenoval, ale podobných věcí je všude plno. Děsí tě, že bys měla jen někam sama? Udělej to. Bojíš se přihlásit se na kurz tance, zpěvu, exotického jazyka, malování atd, protože bys mohla zklamat? Proč? Udělej to, o nic přece nejde.
Bojíš se říct někomu, že ho máš ráda? Udělej to, než bude pozdě.

"Vždycky to pomine, tak nebo tak, od nepaměti tak bez odporu pominul každý okamžik, ať byl jakkoliv hrůzný nebo krásný." Hráčský instinkt - Juli Zeh
Protože ani ta nejtěžší hodina v tvém životě má jen 60 minut. Nic netrvá věčně, ani láska k jedné slečně. Bohužel nikdo nevynalezl žádný stroj na zachycení právě probíhajícího okamžiku a tak všechno pomine, květ odkvete. Navíc, k čemu by nám to bylo, zamrznout byť i v tom nejlepším okamžiku našeho života, kdybychom se nemohli posunout někam dál?

"Žádný zážitek není tak hrozný jako strach, který ho předchází." (str.51) Hráčský instinkt - Juli Zeh
To souvisí s tím předchozím. Nic se nejí tak horký, jak se to uvaří. Bojíme se zbytečně, zbytečně plýtváme energií na strach, který bývá bez předmětný. Jasně, neplatí to vždycky, ale musím říct, že to, čeho jsem se nejvíc bála, bylo pak vždycky docela v pohodě. Možná to je taky tím, že očekáváme oskarové drama a on přijde podprůměrný film.

"Budoucí události se často ohlašují opakováním určitých vzorců, zdánlivě náhodnými shodami, které se objevují stále častěji a zhušťují se v něco, co se pak nazve "událost", která však začala už dávno, kdy byl člověk moc pohodlný na to, aby si toho všimnul." (str. 70) Hráčský instinkt - Juli Zeh
K tomu bych měla citát Roberta Fulguma z knížky Třetí přání. Všechno, co se stane jednou, se už nemusí stát nikdy. ale všechno, co se stane dvakrát, se určitě stane i potřetí.
Jsou to přesně ty události, které jsou v amerických filmech a seriálech komentovány otázkou pronesenou velmi překvapivým tónem - When did this happen?
Právě ty nejvíc náhodné události, o kterých říkáme, že nás ani nenapadlo, že by se něco takového mohlo stát. Někde hluboko uvnitř asi napadlo. Ale po většinou jsme moc líní a pohodlní, abych viděli "ty znamení", která tomu předcházela.

Neexistují žádné pro a proti, žádný důvod pro pravou nebo levou stranu. Rozhodování lidí není nic jiného než dobře sledovaná hra. (str. 141) Hráčský instinkt - Juli Zeh
U toho byl uveden příklad. Schovám si míček do levé ruky. Když budete hádat po druhé, budete přemýšlet. Logicky vás napadne, že ho teď schovám do pravé a taky víte, že já vím, že to tušíte a proto ho schovám do levý. Já ale zase vím, že si tohle myslíte a tak pořád dokola.
No a tak je to se vším...

"Rychlost chrání před bolestí." Hráčský instinkt - Juli Zeh
Proč něco prodlužovat a trápit sebe nebo druhé? Je lepší to udělat rychle. Stejně, jako když si strháváte náplast. Když to uděláte rychle, v tu chvíli to zabolí, ale je to pryč. Když to budete dělat pomalu, bude vás to bolet během strhávání, i po tom...

"Když se člověk pokouší něco si představovat, nutně se mýlí. Představa a skutečnost se dotýkají jen v náznacích a přesvědčení, že představa se musí stále zabývat skutečností, vzniká proto, že vyřešená rovnice, kterou nazýváme já, leží přesně v průsečíku obou souřadnic. Když se navzdory tvrdě vybojovanému přiblížení obou stran, objeví se propast, člověk znervózní." (str. 294) Hráčský instinkt - Juli Zeh
Zrovna nedávno jsme se o něčem takovém bavily s Vílou. Nechci si představovat, jaké to bude, až budu v Německu, protože se může stát, že to bude pravej opak. Jasně, když si budu představovat katastrofu a bude to v pohodě, bude to fajn. Ale takhle to moc nefunguje. Většinou jsme pak zklamaní, protože si něco vysníme a ono to neodpovídá skutečnosti a nás to pak rozhodí. A než se pak hodíme do správných kolejí a můžeme pokračovat v cestě, něco mám mezi tím ujede.

"Spravedlnost existuje v pekle. V nebi panuje smilnost." (str. 401) Hráčský instinkt - Juli Zeh
K tomu asi nemám co říct.

"Pravda není to, co člověk ví, nýbrž to, čemu věří a mezi lidmi, kteří ztratili schopnost víry, žádná pravda neexistuje." Hráčský instinkt - Juli Zeh
Věříme tomu, čemu chceme, za pravdu pokládáme to, co chceme. Občas se spleteme. A když ničemu nevěříme, nemůžeme ani najít pravdu, protože pravdě musíme přece věřit.

"Egal, wie es ausgeht, die Leute werden dir die Schuld geben. Der Dritte steht immer als Bösewicht da." (str. 50) - Warten - Ha Jin
Je jedno, jak to dopadne, lidé budou vždycky dávat vinu tobě. Ten třetí je vždycky darebák.
To je to, co jsem celou dobu říkala. Nikoho nezajímá, jak to doopravdy je, jak to bylo. Vždycky, když se objeví někdo třetí, berou ho všichni jako toho narušitele, jako toho, co něco zničil a bez něhož by se to nestalo. Nevidí a nechtějí vidět, nezajímá je to, že ti dva měli nějaké problémy, že by to tak dopadlo i bez toho třetího. Lidé jsou většinou moc líní a pohodlní na to, aby si vyslechli pravdu. Stejně si vždycky budou myslet svoje. Uzavřela bych to tím, že i na to na jednu stranu musí člověk dávat pozor a počítat s tím, na druhou stranu bych se moc nezatěžovala tím, co si ostatní myslí, protože já vím, jak to bylo, skuteční kamarádi a rodina si to budou chtít poslechnout, uvěří mi a to mi stačí.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Livien Livien | E-mail | Web | 5. září 2012 v 11:30 | Reagovat

Opravdu mě tvůj článeček zaujal. Dělám totiž to samé. To, že mě knížky obohacují neskutečným způsobem snad nebudu rozebírat, ale zaujme-li mě nějaká větička natolik, neváhám a také si jí někam vypíšu. Ještě nikdy mě však nenapadlo složit z toho samotný článek. Za to máš u mě veliké plus za zajímavý nápad.

2 Arvari Arvari | E-mail | Web | 5. září 2012 v 12:33 | Reagovat

"Vždycky jdi do toho, co tě děsí." - Jo, to mě zaujalo. A naprosto s tím souhlasím. I když je to z pubertálního filmu. Je vidět, že i v nich se dá odhalit myšlenka. :-D

Jinak zatím asi poslední moudro, co jsem z knížky vytáhla, bylo 'Tanči tanec'. Což se může jevit trochu o ničem, ale tam je to v kontextu neutíkání před osudem, podvolení se a víře, že cokoliv se stane, to se stát prostě mělo...

3 Říjnová Říjnová | Web | 6. září 2012 v 21:07 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Z jaké je to knížky? Já se tím řídím, že všechno, co se stane, se stane z nějakého důvodu a je to tak, jak to má být, i když třeba nemůžeme přijít hned na důvod.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama