O filmu: Bandaged

20. července 2012 v 11:00 | Říjnová |  Co mé oko shlédlo
Plním své prázdninové předsevzetí a nedívám se na filmy, dokud to tady nedopíšu. Teda, nedívám se na eL filmy. Projížděla jsem tak seznam a vybírala, který z těch restů si vyberu a zjistila, že nízké hodnocení, většinou teda 2/5 mají filmy, na které jsem nekoukala sama. Což se teda musím přiznat je zapříčiněno tím, že film jsem nevybírala většinou já, takže se většinou jedenalo o pro mě atraktivní film (až na jeden, který mě zklamal), nebyly české titulky, takže buď angličtina nebo němčina, na což já se musím soustředit a taky jsem tak z půlky filmu nic neměla. Ale chystám se na ty filmy podívat znova.
A teď už konec vykecávání, máme tu vzrušující a napínavý film...
(Obsahuje děj a rozuzlení, jako vždy)





V jednom obsahu jsem si přečetla, že to má být vzrušující, až erotický film. Takže když jsem si ho jedno deštivé sobotní odpoledne pouštěla, měla jsem jiná očekávání, než to, co se nakonec objevilo.
Lucille je mladá, krásná slečna, žije se svým otcem a babičkou v takové menší vilce někde na samotě, má ráda poezii a vůbec literaturu a její otec jí studium nechce dovolit. Je to velmi sebevědomý, dominantní muž, který ví, co chce, jde si za tím a nepřipouští kompromisy.
Lucille je zoufalá, protože ani nechodí do normální školy, vzdělává se doma a tak, když jí otec nechce splnit její přání k narozenimám, totiž opravdové studium, rozhodne se k radikálnímu řešení. Sebevražda.
Pokus ale nevyjde a Lucille utrpí popáleniny na většině částí těla. Ošetřování probíhá, jak jinak, doma. Otec, jakožto lékař, má doma svou experimentální laboratoř a pomocí svých experimentů se rozhodne svou dceru léčit. Protože ale chodí do práce, potřebuje ošetřovatelku. A tak se v domě objevuje Joan.


Joan hlídá Lucille ve dne v noci, předčítá jí z jejích oblíbených knih, krmí ji, vyměňuje obvazy po celém těle. A i když se jde jen o krmení, připadá vám to jako něco intimního. Joan má vždy zvláštní výraz plný něhy, soucitu a citu a Lucilliny oči překypují touhou po něčem víc.
Na něco víc časem také dojde a Lucillin stav se začne postupně zlepšovat. A tak dojde na experimenty jejího otce. Transplantace. Transplantuje jí kůži na obličeji. Kůži, kterou si buhví kde vypěstoval, tudíž se jedná o mrtvou kůži. Spočátku to vypadá, že se kůže ujala a vše se vyvýjí perfektně, až jednou Lucille vyjde ven, na slunce. A po menším dovádění se Lucille vyčerpaně zhroutí na schodech, kůže z obličeje jí tak trochu, jak to říct, odpadá.
A tak znova, otec se nevzdává. Tentokrát zkusí transplantovat živou kůži. Kuži, kterou mu věnuje Joan.
Kůže se ujem, tak jako předtím, mezi tím dochází k vyostření vztahu mezi Lucille a Joan, kdy to vypadá, že svěřenkyně svou ošetřovatelku zapíchne, dozvídáme se o osudu Joan a důvodu, proč musela opustit své bývalé pracoviště.
Jedno deštivé odpoledne se Lucille dívá se svou babičkou na televizi. Babička odskočí vedle do kuchyně pro sušenky. Do pokoje vjede Joan na vozíku a pak se začnou s Lucille líbat. A jak to tak bývá, babička se vrátí do pokoje a všechno to vidí. Pochopitelně se jí to nelíbí a to tak moc, až z toho omdlí.
Když se probere, všechno to vyslepičí přísnému otci, ten Joan vyžene a Lucille drží v pokoji. Pak se za ní vypraví, ale babička ji chce před rozzlobeným otcem bránit a tak pokoj zamkne a odmítá mu dát klíč.
Otec se ale rozzuří a s nebohou stařenkou se pere a strká do ní. Hlava babičky narazí na věšák na zdi a babička se sveze k zemi. To je otci jedno, vítězně jí sebere klíč z ochablé ruky a konečně odemkne pokoj.
Jaké nemilé překvapení ho čeká, když zjistí, že pokoj je prázdný a z okna se houpe provaz z prostěradla...

Poněkud zvláštní film. Najde se tam romantika, ale není to žádný slaďák, je tam napětí, vzrušení, nekalé praktiky a vražda...až by se mohlo zdát, že tam toho je nahuštěno moc. Ale není to tak. Všechno to do sebe zapadá, děj nezatěžkávají nadbytečné dialogy. Dialogů tam vlastně moc není. Řekla bych, že to je tak na půl s tím mluvením. Ale slova ani nejsou potřeba. Film doprovází podmanivá hudba, která všechna slova supluje.
Já jsem celý film sledovala s napětím a očekáváním, jak se to všechno vyvine, fandila jsem Lucille a Joan a přemšlela, jestli je Joan kladná nebo záporná postava. Asi taková ta, co dělá špatné věci z dobré vůle a čistým úmyslem, přesto se na ni někteří koukají skrz prsty.
A babička... občas mi jí bylo líto, moji oblibu si ale ani tak nevysloužila. Ale na konci se ukázala jako babička, co brání svou vnučku, protože to tak je správně, i když se musí postavit svému synovi.

Jo, a podle mého měřítka to horor není. To bych se na to nedívala, protože bych se asi počůrala strachy a nechuťárnama...
Trailer je asi trošičku zvláštní, spíš nástin toho, co se děje před nehodou, ale dokáže upoutat.

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 v. v. | Web | 26. července 2012 v 17:11 | Reagovat

Tenhle film jsem viděla asi před půl rokem a pořád si říkám že na něj musím kouknout znovu protože tenkrát jsem polovině věcí nerozuměla. Naštěstí opravdu dialogy nejsou zas tak potřeba a děj jsem pochopila. Film se mi líbil.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama