Color Purple - Alice Walker

29. července 2012 v 14:00 | Říjnová |  Co mé oko shlédlo
Strašně jsem se těšila, až knížku dočtu a kouknu se na film. A ... zklamal mě, docela dost. Takže radši napřed ke knížce.

O téhle knížce jsme se učili na semináři Americká literatura 20. století. Ne, není to nuda. Patří to do afroamerické literatury. Není to tak úplně eL-literatura, teda, podle mě, ale řadí se k tomu.
Byla oceněna Pulitzerovou cenou za rok 1983.
Když jsem se pak učila na zápočet obsahy, zaujalo mě to a rozhodla jsem se, že bych si knížku chtěla přečíst.
V obchodech ji nemají a tak, než jsem se rozhodla si ji objednat v nějakém queer eshopu, poptala jsem se a půjčila si ji. Sice v originále, ale aspoň jsem si to mohla všechno líp představit.
Upozorňuji, že to bude obsahovat zápletku a rozuzlení.

Nacházíme se ve společnosti černochů, tedy barevných, hned na začátku 20. století, okolo roku 1906. Kniha je psaná formou dopisů Bohovi, které píše 14ti letá Cellie. Hned na první stránce popisuje, jak je její maminka těžce nemocná a její otec, kterému říká Pa, si s ní už nemůže užívat a tak znásilní ji. Cellie otěhotní a porodí chlapečka, Adama. Pa ho ale odnese pryč s tím, že ho zabije. Pak se jí narodí holčička, Olivia, tu jí taky vezme.
Cellie má ještě mladší sestru, Nettie. Ta se zalíbila jednomu pánovi. Jednoduše Mr ___, nebo-li Pan. Chtěl by si ji vzít, ale Pa rozhodne, že ta je moc mladá a dá mu Cellie.


Cellie se tak musí starat o domácnost, děti Pana a na slovo poslouchat, co ji řekne, protože jinak ji zmlátí. Po nějaké době za ní přijde Nettie a nějakou dobu u nich zůstane. Ale Pánovi se samozřejmě pořád líbí a chtěl by ji.
Jednou Cellie potká ve městě paní, černou, s holčičkou, jak nakupuje nějaké látky. Dala se s ní do řeči, protože holčička vypadala přesně jako ona a jmenovala se Olivia. A byla to jediná černá žena, kterou kdy viděla s penězi.
Po čase je to pro Nettie už neúnosné a rozhodne se odejít. Cellie jí dá jméno té černé ženy, aby šla za ní. Slíbí si, že si budou psát, ale Pán Nettie vyžene a přísahá, že se žádný dopis k Cellie nedostane.

Už někdy předtím Cellie uviděla obrázek jedné ženy, která se jí hned moc zalíbila. Jmenuje se Shug Avery a je to velmi oblíbená barová zpěvačka. Její Pán byl do ní zamilovaný a mohl se zbláznit, když byla zase ve městě.
A pak Shug onemocněla a Pán ji přivedl k nim domů. Cellie se o ni starala. O milenku svého manžela. Prvně byla Shug vůči Cellie nepřátelská, postupně se spolu spřátelily a povídaly si o všem. Dostalo se i na sex. Shug ho miluje, kdežto Cellie nenávidí. Popisuje to stylem, že Pán si na ni vleze, udělá svou potřebu (he does his bussines) a ani ho nezajímá, jak se ona při tom cítí.
A tak ji jednou Shug zasvětí do tajů. Vezme zrcátko a poručí Cellie, aby se podívala, jak vypadá "tam dole". A že tam je takový čudlík, který, když se dráždí, vyvolává přijemné pocity.
Taky dojde na to, že se spolu políbí a spí spolu v posteli, nikdy tam ale není přímo řečený, že by se spolu milovaly. Ale lásku si vyznávají poměrně často.

Příběh obsahuje poměrně velké množství postav, Harpo, což je syn Pána, jeho manželka Sofie, která praští bělošku, dostane se do vězení a pak u ní dělá posluhovačku a dcera bělošky, jeho druhá žena Mary Agnes, znovu se objevuje Pa a jeho mladá ženuška. Postavy jsou více či méně důležité, ale všechno tady popsat by zabralo spoustu času a asi bych se do toh zamotala, takže to beru stručně.

Shug střídavě přijíždí a vrací se do Memphis, ožení se s Gradym, Harpo si založí hospodu, kde Shug občas zpívá.

Jednou přijdou na to, že Nettie celou dobu posílá dopisy a Pan je jen schovává. Dopisy našly v jeho tajné skrýši.
Nettie šla za tou ženou z města. Byla vdaná a měla dvě děti, Olivii a Adama. Byli to taky barevní a odjížděli na misionářskou misi do Afriky. A Nettie mohla jet s nimi. A tak teď učí děti v Africe a pomáhá stavět školy a tak podobně. Všichni se ptají, jak to, že jí jsou děti podobné. Jejich "matka" onemocní a Nettie se nakonec rozhodne prozradit pravdu. Že ona je jejich teta, jejich matka je její sestra. Proto jí jsou děti podobné.
Po smrti ženy se Nettie vdá za vdovce a rozhodnou se vrátit zpět do Ameriky.

Mezi tím se Cellie rozhodne odejít spolu se Shug a Mary Agnes do Memphis. Tam se Cellie rozhodne šít pánské kahlhoty, které můžou nosit ženy. A za chvíli má docela úspěch.
V noci přichází zpráva, že umřel její otec, Pa. Ve skutečnosti to není její otec, jen nevlastní otec, takže její děti nejsou její sourozenci.
Barák připadl na ní a ona se tam nastěhovala a otevřela si obchod.
Shug se se svým novým mladičkým přítelem vydala na cesty, což zlomilo Cellie tak trochu srdce.
Vrátila se na místo, kde vyrůstala a časem začala víc a víc času trávit s Pánem. Začali si rozumnět, povídali si o tom, jak milují Shug a co pro ně znamenala.

Shug se samozřejmě zase vrátí, jsou tam všichni pohromadě a jednoho krásného dne, kdy si Cellie myslela, že jí snad dřív bude 90, než se dočká, se na příjezdové cestě objevilo auto a zněj vystoupila Nettie s manželem a dětmi.

Ani jsem nečekala, že to tak stručně shrnu, jen nevím, jestli to je srozumitelný.

Musím říct, že jsem čekala, že to bude hodně drsný. Ale zas tak drsný mi to nepřišlo. Teda, jasně, mlácení manželky a tak podobně, ale nebylo to tam popsaný.
Četlo se mi to...no, ze začátku docela těžko. Nemyslím kvůli angličtině, jazyk není nijak moc složitý. Ale protože jde o nevzdělanou vrstvu, která nechodila do školy, chybí jim gramatika. A tak neříká "we", ale "us", neříká "get", ale "git", "tween" místo "between", s přidává místo ke třetí osobě ke všem ostatním a podobně. Zvykla jsem si.

V každé knížce si většinou najdu něco svého, kousek sebe. Měla jsem pocit, že Cellie mi je tak trochu podobná. Ne v tom, jak je tichá a nevzepře se svému manželovi. V tom, jak popisuje, jak jí jsou chlapi odporní, přirovnává je k žábě, i když žábu políbíš bude žábou jako chlap a jeho přirození. Taky mám pocit, že mám svou Shug, která ji naučila, co to je láska, jak mít ráda své tělo, Shug, která odejde a pak se objeví, jakoby nic.
Chtěla jsem vám najít tu jednu pasáž, ale už přesně nevím, kde to bylo.

O filmu se mi nic už psát nechce. Postava Cellie byla mladší a zaraženější, než jsem si ji představovala, Shug starší, Pán byl ve filmu zobrazen nepřesně a na konci se se Cellie nekamarádil, jen udělal jedno vstřícné gesto.
Spousta věcí tam chyběla nebo byla znázorněna jinak. Proto nemám ráda zfilmované knížky.
Jazyk byl v infinitivech, ovšem ne u všech, i když tak taky mluvili.
Každopádně pokud se vám nechce číst a chcete to vidět ve zkrácených a zrychlených 2,5 hodinách filmu, tak prosím.

Česky se to překládá jako Barva nachu nebo Purpurová barva.

V originále na uloz.to - tady
Na tránkách Agro - tady
Queershop - tady
Oficiální stránka Alice Walkter - tady
Česká stránka na wiki - tady



 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 barr-i barr-i | E-mail | Web | 29. července 2012 v 14:39 | Reagovat

Moc extra mne to nenadchlo, no :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama